Pozadí:

Míra kouření mezi osobami s vážným duševním onemocněním (SMI) je dvakrát až třikrát vyšší než u běžné populace. Kouření je zřídka řešeno v zařízeních duševního zdraví. K řešení těchto rozdílů jsou zapotřebí inovativní informační a léčebné strategie. Současná studie je pilotní studií proveditelnosti a přijatelnosti modelu chronické péče o léčbu odvykání tabáku realizovaného v ambulancích psychiatrie.

Metody:

Účastníci byli rekrutováni ze dvou ambulantních psychiatrických klinik a náhodně přiděleni k intervenci (poradenství a náhrada nikotinu po dobu 8 týdnů, plus probíhající proaktivní výzvy vyzývající k opětovnému zapojení do léčby) nebo kontrole (krátké vzdělávání a doporučení na státní linku pro ukončení léčby). Hodnocení byla provedena po 8 týdnech (konec počátečního léčebného bloku) a 6 měsících (konec okna pro opakovanou léčbu). Proveditelnost byla posouzena mírou zápisu, zapojením léčby a dokončením následných hodnocení. Přijatelnost byla hodnocena jak kvantitativně, tak kvalitativně. Předběžná účinnost byla hodnocena podle 7denní a 30denní míry abstinence, míry pokusů o odvykání a cigaret denně. Psychologické zdraví bylo měřeno k posouzení změn týkajících se léčebné skupiny nebo pokusů přestat kouřit.

Výsledky:

Devatenáct účastníků bylo randomizováno do intervence a 19 do kontroly. Nábor se ukázal jako proveditelný a byla pozorována vysoká míra zapojení do léčby (průměrně 4,5 sezení dokončených v počátečním léčebném bloku, 89,5% vychytávání nikotinové substituce) a retence (94,7 % dokončených následných hodnocení). Přijatelnost léčby byla vysoká. Jak se očekávalo, nebyly zjištěny žádné významné rozdíly v abstinenci mezi skupinami, ale výsledky obecně upřednostňovaly intervenční skupinu, včetně biologicky ověřené 7denní míry abstinence 21,1% v intervenci vs. 17,6% v kontrole a 30denní míry abstinence 16,1% v intervenci vs. 5,1% v kontrole po 8 týdnech. Výrazně více účastníků intervence učinilo alespoň jeden pokus o ukončení léčby (94,7 % oproti 52,6 %; OR = 16,20, 95% CI: 1,79–147,01). Cigarety za den klesaly významně více v intervenční skupině po 8 týdnech (b = − 13,19, SE = 4,88, p = 0,02 ).

Závěry:

Bylo možné přijmout a udržet pacienty se SMI ve studii odvykání kouření v kontextu ambulantní psychiatrie. Nový model léčby chronické péče byl pro pacienty přijatelný a ukázal se jako příslib účinnosti. Pokud je model chronické péče účinný, mohl by být účinný při snižování kouření u pacientů se SMI.