Intervenční příručka mhGAP pro duševní, neurologické poruchy a poruchy užívání návykových látek na úrovni nespecializované zdravotní péče. Verze 2.0
Duševní a neurologické poruchy a poruchy spojené s užíváním návykových látek (MNS) jsou velmi časté a představují vysokou zátěž nemocí a zdravotního postižení na celém světě. Přetrvává velká propast mezi kapacitou zdravotnických systémů a dostupnými zdroji, mezi tím, co je naléhavě zapotřebí, a tím, co je k dispozici pro snížení zátěže. Asi 1 z 10 lidí trpí poruchou duševního zdraví, ale pouze 1% zdravotnických pracovníků na celém světě poskytuje služby péče o duševní zdraví. Poruchy MNS podstatně zasahují do schopnosti dětí učit se a schopnosti dospělých správně fungovat v rodině, v práci a ve společnosti obecně. Oddělení WHO pro duševní zdraví a zneužívání návykových látek si uvědomuje nutnost poskytovat služby lidem s poruchami MNS a jejich pečovatelům a zmenšuje propast mezi dostupnými zdroji a velkou potřebou těchto služeb a zahájilo v roce 2008 Globální akční program pro překlenutí mezer v duševním zdraví (mhGAP, pro jeho zkratku v angličtině). Hlavním cílem mhGAP je posílit závazek vlád, mezinárodních agentur a dalších zúčastněných stran zvýšit alokaci finančních a lidských zdrojů na péči o poruchy MNS a dosáhnout mnohem většího pokrytí klíčovými intervencemi v zemích s nízkými a středními příjmy. S těmito cíli poskytuje mhGAP pokyny a nástroje založené na důkazech s cílem pokročit v cílech komplexního akčního plánu pro duševní zdraví na období 2013–2020.
V roce 2010 byl vypracován tento průvodce intervencí mhGAP (GI-MHGAP) pro duševní a neurologické poruchy a poruchy spojené s užíváním návykových látek na úrovni nespecializované zdravotní péče, který pomáhá implementovat mhGAP. Jedná se o jednoduchý technický nástroj založený na směrnicích mhGAP, který uvádí příklady integrovaného managementu prioritních poruch MNS s použitím protokolů pro klinické rozhodování. Existuje rozšířená, i když mylná představa, že všechny intervence v oblasti duševního zdraví jsou složité a mohou být prováděny pouze vysoce specializovaným personálem. V posledních letech výzkum prokázal proveditelnost nabídky farmakologických a psychosociálních intervencí na úrovni nespecializované péče. Od svého zveřejnění v roce 2010 byl GI-mhGAP široce využíván řadou zúčastněných stran, včetně ministerstev zdravotnictví, akademické obce, nevládních organizací a dalších filantropických nadací, jakož i výzkumných pracovníků, k rozšíření služeb duševního zdraví.
GI-mhGAP verze 1.0 se používá ve více než 90 zemích ve všech regionech WHO a materiály mhGAP byly přeloženy do více než 20 jazyků, včetně šesti oficiálních jazyků Organizace spojených národů. Pět let po prvním zveřejnění pokynů byly pokyny mhGAP aktualizovány na základě vznikající literatury a v roce 2015 byla zveřejněna revidovaná verze pokynů mhGAP. Nyní s potěšením představujeme verzi 2.0 GI-mhGAP, která zahrnuje nejen tyto aktualizace, ale také rozsáhlou zpětnou vazbu získanou z terénních zkušeností, které byly začleněny s cílem zlepšit srozumitelnost a užitečnost příručky. Doufáme, že tato příručka bude i nadále klíčovým technickým nástrojem, který pomůže lidem s poruchami MNS po celém světě a přiblíží nás k cíli všeobecného pokrytí zdravotní péčí.