Profily kvality využívání ambulantní péče, související sociodemografické a klinické charakteristiky a nepříznivé výsledky u pacientů s poruchami souvisejícími s návykovými látkami
Abstraktní
Pozadí
Tato studie identifikovala profily pacientů, pokud jde o kvalitu využití ambulantní péče, související sociodemografické a klinické charakteristiky a nepříznivé výsledky založené na častém používání pohotovostních oddělení (ED), hospitalizaci a úmrtí ze zdravotních příčin.
Metody
Kohorta 18 215 pacientů s poruchami souvisejícími s návykovými látkami (SRD) přijatých v centrech pro léčbu závislostí byla zkoumána pomocí zdravotnických administrativních databází Quebecu (Kanada). Byla provedena analýza latentních tříd, která identifikovala tři profily kvality využití ambulantní péče, zatímco multinomické a logistické regrese testovaly asociace s charakteristikami pacientů a nepříznivými výsledky.
Výsledky
Pacienti s profilem 1 (47 % vzorku) s označením "Nízkoambulantní uživatelé" dostávali nízkou kvalitu péče. Byli to většinou mladší, materiálně a sociálně deprivovaní muži, někteří s kriminální minulostí. Měli novější SRD, hlavně polylátku, a méně duševních poruch (MD) a chronických fyzických onemocnění než jiné profily. Pacienti s profilem 2 (36 %), označeni jako "středně pokročilí ambulantní uživatelé", dostávali vysokou kontinuitu a intenzitu péče ze strany praktických lékařů, zatímco rozmanitost a pravidelnost jejich celkové kvality ambulantních služeb byla mírná. Ve srovnání s profilem 1 byli starší, méně pravděpodobné, že budou nezaměstnaní nebo žijí v poloměstských oblastech, a většina z nich měla běžné MD a chronické fyzické nemoci. Pacienti s profilem 3 (17 %), označeni jako "uživatelé ambulantních služeb", dostávali intenzivnější psychiatrickou péči a vyšší kvalitu ambulantní péče než ostatní profily. Většina pacientů s profilem 3 žila sama nebo byla samoživiteli a méně jich žilo ve venkovských oblastech nebo mělo v anamnéze bezdomovectví oproti pacientům s profilem 1. Byli silně postiženi MD, většinou závažnou MD a poruchami osobnosti. Ve srovnání s profilem 1 měl profil 3 častější užívání ED a hospitalizace, následovaný profilem 2. Mezi profily se neobjevily žádné rozdíly v úmrtnosti.
Závěry
Časté užívání ED a hospitalizace silně souvisely s klinickými a sociodemografickými profily pacientů a kvalitou ambulantních služeb v závislosti na závažnosti jejich stavu. Strategie dosahu, které lépe reagují na potřeby pacientů, mohou zahrnovat motivační intervence a prevenci rizikového chování u pacientů s profilem 1, společnou péči mezi praktickým lékařem a psychiatrem o pacienty s profilem 2 a péči praktických lékařů a intenzivní specializovanou léčbu pro pacienty s profilem 3.