Změny ve spotřebě alkoholu po léčbě deprese: Sekundární analýza švédské randomizované kontrolované studie REGASSA
Abstraktní
Cíle: Problémy duševního zdraví a nebezpečná konzumace alkoholu často koexistují. Nebezpečné pití by mohlo mít negativní dopad na různé aspekty zdraví a také negativně ovlivnit účinek léčby duševního zdraví. Cílem této studie bylo zjistit, zda se vzorce konzumace alkoholu změnily po léčbě deprese a zda se změny lišily podle léčebného ramene a pohlaví pacienta.
Metody: Tato studie 540 účastníků byla provedena ve velké randomizované kontrolované studii (RCT), jejímž cílem bylo porovnat účinek internetové kognitivně behaviorální terapie, fyzického cvičení a léčby jako obvykle u 945 účastníků s mírnou až středně těžkou depresí. Léčba trvala 12 týdnů; Konzumace alkoholu (test identifikace poruchy užívání alkoholu (AUDIT)) a deprese (Montgomery Åsberg Depression Rating Scale (MADRS)) byly hodnoceny na počátku a 12měsíčním sledování. Změny v konzumaci alkoholu byly zkoumány ve vztahu k závažnosti deprese, léčebnému rameni a pohlaví pacienta.
Výsledky: Rozdělení AUDIT pro celou skupinu zůstalo po léčbě deprese nezměněno. Nebezpeční pijáci vykazují pokles skóre AUDIT, i když podle mezních skóre zůstali nebezpečnými pijáky. Nebezpeční pijáci zaznamenali podobné zlepšení příznaků deprese ve srovnání s pijáky bez nebezpečí a neexistoval žádný významný vztah mezi změnami skóre AUDIT a změnami deprese. Nebyly zjištěny žádné rozdíly mezi léčebným ramenem a pohlavím pacienta.
Závěr: Spotřeba alkoholu se nezměnila, navzdory účinkům léčby na depresi. Pacienti s depresí by měli být vyšetřeni na nebezpečné návyky na pití a měla by jim být nabídnuta léčba nebezpečná konzumace alkoholu založená na důkazech, pokud je to indikováno.
Registrační číslo zkušební verze DRKS00008745.