Konvenční a genetické důkazy o etiologii alkoholu a cévních onemocnění: Prospektivní studie 500 000 mužů a žen v Číně
Shrnutí
Pozadí
Mírný příjem alkoholu byl v mnoha studiích spojen se sníženým kardiovaskulárním rizikem ve srovnání s abstinencí nebo s těžším pitím. Studie ve východní Asii mohou pomoci určit, zda jsou tyto asociace kauzální, protože dvě běžné genetické varianty výrazně ovlivňují vzorce pití alkoholu. Tyto dvě varianty jsme použili k posouzení vztahů mezi kardiovaskulárním rizikem a genotypově předpokládaným průměrným příjmem alkoholu u mužů, přičemž jsme porovnávali nálezy u mužů s nálezy u žen (z nichž jen málo pije).
Metody
Perspektivní Čínská Kadoorie Biobank zapsala mezi 25. červnem 2004 a 15. červencem 2008 512 715 dospělých z deseti oblastí Číny, přičemž zaznamenala užívání alkoholu a další charakteristiky. Sledovala je asi 10 let (do 1. ledna 2017) a monitorovala kardiovaskulární onemocnění (včetně ischemické cévní mozkové příhody, intracerebrálního krvácení a infarktu myokardu) propojením s registry morbidity a mortality a elektronickými nemocničními záznamy. 161 498 účastníků bylo genotypizováno pro dvě varianty, které mění metabolismus alkoholu, ALDH2-rs671 a ADH1B-rs1229984. Upravená Coxova regrese byla použita k získání relativních rizik spojujících výskyt onemocnění s vlastními hlášenými vzorci pití (konvenční epidemiologie) nebo s genotypem předpovězeným průměrným příjmem alkoholu u mužů (genetická epidemiologie – tj. Mendelova randomizace), se stratifikací podle oblasti studie pro kontrolu rozdílů mezi oblastmi v četnosti onemocnění a v příjmu predikovaném genotypem.
Nálezy
33 % (69 897/210 205) mužů uvedlo, že ve většině týdnů pili alkohol, zejména jako lihoviny, ve srovnání s pouhými 2 % (6245/302 510) žen. U mužů konvenční epidemiologie ukázala, že vlastní příjem alkoholu měl asociace ve tvaru písmene U s výskytem ischemické cévní mozkové příhody (n = 14 930), intracerebrálního krvácení (n = 3496) a akutního infarktu myokardu (n = 2958); muži, kteří uvedli, že pijí asi 100 g alkoholu týdně (jeden až dva nápoje denně), měli nižší riziko všech tří onemocnění než nepijáci nebo těžší pijáci. Naproti tomu, i když se genotypově předpokládaný průměrný příjem alkoholu u mužů značně lišil (od 4 do 256 g týdně - tj. Téměř nula až asi čtyři nápoje denně), neměl žádné asociace ve tvaru písmene U s rizikem. U cévní mozkové příhody měl genotypově předpokládaný průměrný příjem alkoholu kontinuálně pozitivní logaritmickou asociaci s rizikem, která byla silnější u intracerebrálního krvácení (relativní riziko [RR] na 280 g týdně 1,58, 95% CI 1,36–1·84, p<0·0001) než u ischemické cévní mozkové příhody (1·27, 1·13–1·43, p=0·0001). U infarktu myokardu však genotypově předpokládaný průměrný příjem alkoholu nebyl významně spojen s rizikem (RR na 280 g týdně 0,96, 95% CI 0,78–1,18, p=0,69). Obvyklý příjem alkoholu u současných konzumentů a genotypově předpokládaný příjem alkoholu u všech mužů měly podobně silné pozitivní asociace se systolickým krevním tlakem (každý p<0·0001). U žen pilo jen málo žen a studované genotypy nepředpovídaly vysoký průměrný příjem alkoholu a nebyly pozitivně spojeny s krevním tlakem, cévní mozkovou příhodou nebo infarktem myokardu.
Interpretace
Genetická epidemiologie ukazuje, že zdánlivě ochranné účinky mírného příjmu alkoholu proti mrtvici jsou z velké části nekauzální. Konzumace alkoholu rovnoměrně zvyšuje krevní tlak a riziko mrtvice a zdá se, že v této studii má malý čistý vliv na riziko infarktu myokardu.
Financování
Čínské ministerstvo vědy a technologie, Kadoorie Charitable Foundation, National Natural Science Foundation of China, British Heart Foundation, Cancer Research UK, GlaxoSmithKline, Medical Research Council a Wellcome Trust.